András Hajós
András Hajós, volající z Maďarska, kombinuje práci jako sociolog s aktivitami jako zpěvák, skladatel a komik. V roce 2009 obdržel cenu Déri János.
András Hajós, volající z Maďarska, kombinuje práci jako sociolog s aktivitami jako zpěvák, skladatel a komik. V roce 2009 obdržel cenu Déri János.
Jeho prostřední jméno ctí vášeň jeho dědečka pro shakespearovské divadlo. Vyrůstal v Caltanissetta a vystudoval Liceo classico Ruggero Settimo. Od útlého věku se specializoval jako jazzový pianista a skladatel, studoval piano jazz. Pokračoval v dalším vzdělávání v herectví, navštěvoval European Union Academy of Theater and Cinema v Cinecittà, Řím, a Paolo Grassi Civic School of Theatre v Miláně. Amletova komedie spojuje hudbu, divadlo a komedii, často začleňující prvky z jeho hudebního zázemí. Společně se spolužáky z akademie spoluzaložil komediální kolektiv Contenuti Zero a již několik let vyvíjí projekt variety show s názvem 'Contenuti Zero'. Jeho kariéra nabrala na obrátkách v roce 2022 díky vystoupením na Zelig, kde předvedl TGzero, které se stalo virálním fenoménem s miliony zhlédnutí. Účastnil se také pořadu Bar Stella na Rai 2, a to jak s Contenuti Zero, tak sólově s TGzero. Projekt #DottorAmleto, který používá hudbu k „léčení“ pacientů, získal uznání od umělců jako Negramaro a Brunori Sas. Od roku 2022 si Carlo Amleto získal národní uznání díky vystupováním na Rai 2 a GialappaShow. V březnu 2023 vydal singl "Con senza picanto", následovaný svým debutovým albem "Facciamo che io ero" v květnu 2023. Jeho první divadelní turné, "Scherzo N°1, Opera Prima", uvedeno v roce 2024 a vyprodalo přes 30 termínů, kombinujíc komedii a hudbu se skeči a písněmi z jeho alba. Objevil se v televizních pořadech včetně "Splendida Cornice", "Che tempo che fa", "LOL Talent", "Comedy Match" a "Stasera tutto è possibile". Vydal knihu s názvem 'Kniha milostných básní' 28. ledna 2025, vydanou nakladatelstvím De Agostini, a bude ji představovat v Neapoli 29. ledna 2025. Aktuálně se účastní rozhlasového pořadu "Radio 2 Social Club" a spoluvěcuje týdenní pořad s názvem "Il gelo è sempre più blu". V dubnu 2026 dosáhl druhého místa v šesté sezóně "LOL - Chi ride è fuori" a bude hrát ve filmu "Un tranquillo funerale di famiglia" (2026).
Michel Colucci, slavný pod pseudonymem Coluche, se narodil 28. října 1944 ve 14. arrondissement Paříže a Off dne 1. června 1986 v Opio, v Alpes- Maritimes. Předvedl se jako francouzský komik, herec a filantrop.
Ernő Szenes, maďarský umělec, sledoval kariéru na jevišti i na obrazovce od roku 1915 do roku 1939. Přišel o život v koncentračním táboře Buchenwald v únoru 1945, pouhé tři měsíce před koncem druhé světové války.
A magyar színház és humorvilág egyik kiemelkedő alakja Géza Hofi, aki a paródiák mestereként a legnagyobb népszerő ségre tett szert, és jelentős mértékben formalta a hazai kabarét.
Narozen 18. července 1933 v Lilas pod názvem Jean Gouyé a zemřel 2. května 2003 v Morsains, je více uznáván pod pseudonymem Jean Yanne. Ve Francii působil jako herec, komik, spisovatel, režisér, zpěvák, producent a skladatel.
János Komlós a magyar melzidó irodalom, újságírás és színpadi humor egyik kiemelkedő alakja a Kádár- korszakban. 1956 előtt az ÁVH tagjaként tevékenykedett, később a Kosmista Párt napilapja, a Népszabadság szerkesztője lett. 1967-ben alapította meg a Mikroszkóp Színpadot, és rendezőjeként a haláláig irányította a színteret.
Louis de Funès, narozený jako Louis Germain David de Funès de Galarza 31. července 1914 v Courbevoie, byl významný francouzský komediální herec. Jeho otcem byl Carlos Luis de Funès de Galarza, právník ze Sevilly ve Španělsku, a skrze něj pocházel z urozené linie s kořeny ve Funes. Jeho matka, Leonor Soto Reguera, dcera galicijského notáře, přispěla k jeho dědictví galicijským původem. Ovládal francouzštinu, španělštinu a angličtinu, což dokazovalo jeho ranou nadání pro jazyky. Cesta Louise de Funèse k herectví začala různými zkušenostmi. Po studiu na Lycée Condorcet v Paříži a krátkém studiu na Sorbonně studia přerušil a pracoval u různých drobných prací, často byl propuštěn. V Pigalle v Paříži se věnoval hudbě jako jazzový pianista, bavil zákazníky a projevoval rané známky svých charakteristických obličejových výrazů. Rok studoval herectví na herecké škole Simona. Jeho kariéra začala rolemi v divadlech a vedlejšími filmovými rolemi, než získal veřejné uznání v roce 1956 s filmem *La Traversée de Paris*. V roce 1936 se oženil s Germaine Louise Élodie Carroyerovou, rozvádí se koncem roku 1942; měli jednoho syna Daniela. Později se v roce 1943 oženil s Jeanne Barthelémy de Maupassantovou a zůstali spolu až do jeho smrti, se kterou měli dva syny Patricka a Oliviera. De Funès se proslavil svými energickými výkony, výraznými obličejovými grimasami a tiky, často ztvárňoval konzervativní maloburžoazní postavy, které se snažily uklidnit autority. Objevil se ve více než 150 filmech mezi lety 1945 a 1983 a dosáhl významného úspěchu ve francouzském filmu od 60. let do začátku 80. let. Mezi jeho pozoruhodné práce patří Pouic-Pouic , série Le Gendarme de Saint-Tropez , trilogie Fantomas , Le Corniaud , La Grande Vadrouille , Oscar a Les Aventures de Rabbi Jacob . Tento poslední film mu v roce 1973 přinesl nominaci na Zlatý glóbus. Jeho komická postava ztělovovala impulzivního, stěžujícího si, autoritářského a upřímného průměrného Francouze. Po celé Evropě, včetně oblastí jako bývalý východní blok, bývalý Sovětský svaz, Írán, Turecko a Izrael, dosáhl širokého uznání; navíc jeho filmy rezonovaly s publikem v zemích jako Rusko. De Funès obdržel v roce 1980 čestný César Award za svou kariéru. Jeho syn, Olivier de Funès, se také stal hercem a objevil se v některých z filmů svého otce. 27. ledna 1983 zemřel v Nantes a jeho odkaz je uchováván dvěma muzei věnovanými jeho životu a kariéře: jedním nedaleko Nantes, druhým v Saint-Raphaël a třetím v bývalé gendarmerii v Saint-Tropez.
László Vadnay (1904-1967), másként Ladislaus Vadnai, magyar származású forgatókönyvíró. Az vertiszült Államokban dolgozott egy időszakban, mielőtt visszatért volna vertiszágra.
Miklós Vig sledoval kariéru kabaretního a jazzového zpěváka, herce, komika a divadelní správce v Maďarsku v letech 1920, 1930 a 1940. Narodil se v Budapešti dne 11. července 1898 a byl tam zabit dne 19. prosince 1944 členy Arrow Cross Party.
Philippe Noiret, francouzský filmový herec, se narodil 1. října 1930 v Lille. Jeho rodiči byli Lucy (Heirman), domácí hospodyně z Belgie, a Pierre Georges Noiret, který prodával padělané límce. Dětství strávil v Toulouse a navštěvoval několik prestižních škol v Paříži, včetně Lycée Janson de Sailly a collège de Juilly. Přestože opakovaně neúspěšně složil maturitu, věnoval se své vášni pro divadlo, studoval herectví s Rogerem Blinem a Jean-Mariem Contym a prošel výcvikem v Centre Dramatique de l'Ouest. Mezi jeho rané zkušenosti patřilo zpívání v sboru La Cigale a vystupování v bazilice svatého Petra v Římě v roce 1949. Noiret zahájil svou kariéru bez uvedení jména ve filmu Gigi (1949) a následně se objevil ve filmech jako La Pointe Courte (1955) a Zazie dans le Métro (1960). Sedm let, počínaje rokem 1952, strávil na turné s Národním lidovým divadlem, kde ztvárnil více než čtyřicet rolí v klasických hrách jako Le Cid , Macbeth a Dom Juan . Během této doby také spolupracoval s Jean-Pierre Darrasem jako nočním komikem, parodujícím politické osobnosti jako Charles de Gaulle. Byl součástí skupiny 'bande du Conservatoire', která vznikla na počátku 50. let a zahrnovala i další známé herce. V roce 1962 se oženil s Monique Chaumetteovou; měli dceru Frédérique Noiretovou a později se stali prarodiči herečky Déborah Grallové. Noiret získal široké uznání díky rolím ve filmech jako Zásadní věc (1966) a Alexandre le Bienheureux . Zejména je zapamatován pro svou roli Alfreda ve filmu Cinema Paradiso (1988). Jeho kariéra zahrnovala více než 100 filmových rolí, které zhlédlo přes 116 milionů diváků a zařadily ho mezi nejoblíbenější francouzské herce. Obdržel dvě ceny César: v roce 1976 za Vieux Fusil a v roce 1990 za Život a nic jiného . Byl také povýšen na rytíře Řádu čestné legie. Po odpočinku od divadla se v roce 1997 vrátil s hrou Les Côtelettes , později hrál v L'Homme du hasard , Les Contemplations a Milostné dopisy . Philippe Noiret zemřel na rakovinu 23. listopadu 2006 v Paříži ve věku 76 let.
Pierre Desproges, narozen 9. května 193 9 v Pantinu a zemřel dne 18. dubna 1988 v Neuilly-sur-Seine, byl francouzský humorista známý pro jeho černý humor, jeho protikonformistický postoj a jeho sklon k absurdní.
Albánie
Arménie
Argentina
Rakousko
Austrálie
Ázerbájdžán
Belgie
Bulharsko
Benin
Brazílie
Kanada
Švýcarsko
Chile
Kamerun
Čína
Kolumbie
Česko
Německo
Dánsko
Dominikánská republika
Alžírsko
Estonsko
Egypt
Španělsko
Finsko
Francie
Spojené království
Ghana
Řecko
Guatemala
Maďarsko
Indonésie
Irsko
Izrael
Indie
Irák
Írán
Itálie
Jamajka
Japonsko
Keňa
Jižní Korea
Kazachstán
Libanon
Lotyšsko
Maroko
Myanmar (Barma)
Malta
Malawi
Mexiko
Malajsie
Nigérie
Nikaragua
Nizozemsko
Norsko
Nepál
Nový Zéland
Peru
Filipíny
Pákistán
Polsko
Portugalsko
Katar
Rumunsko
Srbsko
Rusko
Saúdská Arábie
Švédsko
Slovinsko
Slovensko
Thajsko
Tunisko
Turecko
Tchaj-wan
Ukrajina
Uganda
Spojené státy
Uruguay
Uzbekistán
Vietnam
Jihoafrická republika