Ernesto Albán
Ernesto Albán Mosquera byl ekvádorský herec, hudebník a komik, jedna z nejvýznamnějších postav lidového divadla 20. století v Ekvádoru. Narodil se v Ambatu 5. června 1912 Luisi Alfonsu Albánu Egüezovi a Dolores Mosqueře Veloz, většinu umělecké dráhy však prožil v Quitu, kde žil přes padesát let a získal celostátní slávu. Začínal jako zpěvák tang a na počátku 30. let vstoupil do divadelních souborů v Quitu, jako byly Vásconez-Merizalde a Moncayo-Barahona, nejprve v malých rolích, právě když zvukový film začínal tradičnímu divadlu odvádět diváky. Inscenoval hry jako En un burro tres baturros Alberta Noviona, A campo traviesa a Argentino en Madrid Felipa Sassoneho, francouzské vaudevilly a španělské komedie Carlose Arnichese, Linarese Rivase, Joaquína Dicenty a Jacinta Benaventeho a s velkým úspěchem objížděl celý Ekvádor. Zlom v jeho kariéře nastal, když spojil vliv Charlieho Chaplina s dílem ekvádorského spisovatele Alfonse Garcíi Muñoze, jehož Estampas de mi ciudad karikovaly zvyky a každodenní život Quita. Vytvořil z nich Dona Evarista Corrala y Chancletu, postavu, která ho provázela po zbytek kariéry, a s ní založil Estampas Quiteñas, humorné a satirické skeče o společenském a politickém životě země. Na jevišti Donu Evaristovi sekundovali Jesusa (Lastenia Rivadeneira), Marlene (Chavica Gómez) a Sarzosa (Carlos Vásconez, později Oscar Guerra). Estampas objížděly zemi, oslavovaly ctnosti obyčejných Ekvádorců a ironicky se posmívaly chybám vlád, které byly zrovna u moci. Albán byl také členem souboru Gómez-Albán s herečkou Olimpií Gómez a svou ženou Chavicou Gómez, který hrál komedie, vaudevilly a muzikály. V 60. a 70. letech koprodukoval mexické filmy a hrál v nich, mimo jiné v Contra viento y marea (1962), División narcóticos (1963), Los fenómenos del fútbol, La sonrisa de los pobres, En la mitad del mundo a Las chivas rayadas (1964), Fiebre de juventud (1966), Bromas S.A. (1967) a Santo contra los secuestradores (1973), a v ekvádorském filmu Dos para el camino (1981) hrál Alejandra. Ernesto Albán zemřel v Quitu 22. července 1984 ve věku 72 let. Tisíce lidí mu přišly vzdát hold, když jeho tělo leželo vystavené v Teatro Sucre; je pohřben na hřbitově Parque de los Recuerdos v Quitu.
